Cykloexpedice Balaton 2003
7. – 26. 7. 2003
Vše o této cykloexpedici naleznete na zvláštní stránce Cykloexpedice Balaton 2003.
(KUKI)
Víkend s Lenkou
25. – 27. 10. 2002
To jsme se takhle jednoho říjnového pátku vydali do naší táborové základny v Bílkovicích. Nápad podniknout sólo víkend pouze pro vedoucí se zrodil již v závěrečných dnech letního tábora. Takové odreagování s kamarády dokáže spolehlivě uvolnit od denních starostí. Celá story začíná v 15:15 na autobusovém nádraží Roztyly, kde zjišťujeme, že do autobusu, který jsme si vyhlédli, se prostě nemáme šanci nacpat. Během čekání na další spoj se Kuki spolu s Michalem a Petrem pokusili unést Sněhurku (Petr S.), která ovšem mobilizovala všechny své síly a trvala na rozhodnutí, že za námi přijede v sobotu.
Sobotní noc byla vskutku větrná, nejlépe to může dosvědčit Kuki, který si neprozíravě odskočil ve chvíli, kdy se ostatní chystali ke spánku. Tu tak někoho napadlo (nebudeme jmenovat): “Což takhle ho venku zamknout?” A bylo. Slovo dalo slovo a milý Jirka již hledal závětří na balkónku u boudy. Nakonec se prý docela i vyspal. Sobotní odpoledne (dopoledne jsme v podstatě prospali) jsme trávili lovem kanců. Tedy vlastně jsme byli málem uloveni při hrátkách v lese, neboť zde právě probíhal podzimní výlov lesů a čuníci už nám dupali za patami. Potom jsme se věnovali klidnějším aktivitám, jako třeba závodům speedboatů (nebo jak se to jmenuje). Všechny posádky startovali od lávky k latrínám. Cíl byl stanoven v Bílkovicích u bazénu. Účelem bylo dopravit po potoce ping-pongový míček za použití klacků do cíle v co nejkratším čase. Jako první se umístili Michal & Sněhurka, na 2.místě já & Petr. Třetí posádka ztratila kontrolu nad svým plavidlem v hlubokém rákosí (Kuki & Lenka). Během večera jsme se oddávali černé magii a vzájemně poznávacím hrám.
Poslední den jsme vyplnili opět lodními závody (tentokrát na stole) a úklidem prostoru exponovaného našemu působení. Cestou na autobus jsme se shodli, že podobné akce neškodí občas uspořádat. Na jaře určitě opět vyrazíme. Třeba nás bude víc, nebudem se bát vlka, nic.
(Jarda)