15.-17.11.2019 – víkendový výlet
Byl pátek, čtyři hodiny odpoledne a my se pomalu scházeli před GJM. Sešlo se nás opravdu hodně – Anička, Anička, Michal, Matěj, Ondra, Daník, Erik, Karin, Káťa, Bertík, Míša, Štika, PX a já (+ dvě potkanice).
Jen co jsme se ujistili, že jsme všichni a že máme všechno, vyrazili jsme na autobus. S menšími problémy – pražská hromadná doprava není úplně stavěná na 14 lidí s kletry na zádech a myšma v ruce – jsme v pořádku dojeli až na Nádraží Holešovice, odkud nám jel autobus a kde se k nám připojil Marek.
Tento rok se cesta obešla bez problémů typu: Máme místenky na bus, co už ujel a ještě s námi jela jiná skupina – také na Ringo – tak jsme si udělali nové kamarády.
Na místě už na nás čekal Ondra a společně nás ubytovali do snad největší třídy ve škole. Pak se Štika a Ondra zúčastnili soutěže jednotlivců (v ringu) pro dospělé a aspoň si vyzkoušeli, že to nebude úplně lehké.
Zkusmo jsme si zaházeli a po pohádce šli spát, abychom načerpali síly na druhý den.
Ráno bylo po snídani slavnostní zahájení a turnaje mohly začít. Všechny naše týmy bojovaly udatně, žádný bod jsme jim nenechaly zadarmo. Někteří dokonce postoupili ze skupin do pavouka, ale dál nic… ALE! Důležité je – zúčastnit se.
Když už bylo jasné, že nikam dál nepostoupíme a máme volno, vydali jsme se prozkoumat regály blízkého supermarketu a následně jsme naskákali do bazénu. Příjemně osvěžení a navečeření jsme hráli naši mega schovku po celé škole (div, že se nikdo neztratil).
Schovky byly velmi vynalézavé, třeba Erik strávil dvě hry v botníku a nikdo si ho ani nevšiml. Ale i ostatní ukázali velmi kreativní schopnosti schování sebe sama či, v následující hře, svého plyšáka.
Pak nás ale události celého dne zmohly a my zalezli do spacáků a spali do rána jak broučci.
Po snídani jsme rychle dobalili, rozloučili se a vydali se na zastávku. Autobus, který nás vezl do Liberce praskal ve švech a cesta byla vyloženě zážitková. V tom z Liberce se už naštěstí dalo i sedět, takže jsme na Černý Most dojeli více než spokojeni. V OC byl půlhodinový rozchod na oběd, následovalo bloudění k východu k autobusu, čekání na bus, cpaní se do busu, škatulata v buse, přestup na Horčičkově a příchod na místo srazu…
Uf…
Byl to báječný, i když trochu náročný víkend a doufám, že příští rok pojedem znovu, protože to vypadá, že by z toho mohla být krásná tradice!
Mája
fotky zde.