2008 – 2009 – 213. pionýrská skupina UFO

Cykloexpedice Řecko – Albánie – “Jugoslávie” 2009

1. – 30. 7. 2009

Jsme zpátky z Cykloexpedice Řecko – Albánie – “Jugoslávie” 2009!! Vše o ní naleznete v prokliku. Nakonec jsme trochu změnili naše plány: navštívili jsme i Kosovo a naopak jsme vynechali závěrečné Slovinsko a Rakousko. Vše šlo parádně a expedice byla ukončena 30. 7. 2009 v Chorvatsku ve Splitu, odkud jsme letadlem doletěli zpět do Prahy.

výběr fotek naleznete zde

Bílé Bílkovice Retro

20. – 22. 2. 2009 – retro akce pro oddíl 2002-2008

Akce Retro byla určena pro již zaniklý“ oddíl z let 2002 až 2008 a kamarády, co s námi jezdili na tábory do Bílkovic. Většina členů tohoto oddílu nyní vede Mladší UFOuny, do Bílkovic s námi (Honza, Vojta, Myšák, PeterS, KUKI) navíc vyrazili Dominik a Kuba Koubele, které někteří z vás znáte právě z tábora. Šlo tedy o to setkat se skoro po více než půl roce a trochu se odreagovat od veškeré školy, práce a přažského shonu.
Protože vydatně nasněžilo, bylo v plánu hned několik zimních radovánek. Nejdříve jsme vyrazili k zamrzlému koupáku a zkoušeli trhat ledové kry. Pokračovali jsem bobováním a ježdíkováním dolů z Moravska. Jaký jsme postavili skokánek a jak nám to lítalo se můžete podívat na oddílových stránkách ve fotogalerii. Celá bobovací akce byla zakončena grandiózní jízdou přes jez 🙂 do tábora, při které se PeterSovi povedlo (při vyhýbání se s protijedoucím autem) zaparkovat Felicii v příkopě tak důkladně, že nás po několika hodinách marné snahy musel tahat pan Váňa s traktorem :-). V mezičase jsme postavili obří iglů, do kterého jsem se v pohodě všichni vešli. Podávalo se Peter’Sovo menu à la Bílkovice a večer jsme hráli různé vtipné hry a deskovky a na kutě jsme šli až pozdě v noci…
Druhý den byla na plánu již tradiční vedoucovská hra „Zpět do tábora“. Dvojice se svázanýma rukama a zavázanýma očima se musí dostat společně zpátky odněkud z poměrně vzdáleného místa v lese. Jedna z dvojic došla dokonce až na silnici vedoucí do Divišova, ale i tak se zvládli vrátit do vytopené Boudy. Vyhrál Vojta s Kubou s luxusním, možná snad rekordním časem. Inu, když jste v Bílkovicích již nejméně podesáté, znáte to tam už jako své boty a ty taky dokážete nazout i poslepu.
Nakonec jsme si ještě zalyžovali na táborových lyžích a vydali se zpět do Prahy. Akce se rozhodně vyvedla a někdy ji musíme zase zopakovat!

(KUKI)

fotky z akce

Vánoční čundr 2008

20. – 21. 12. 2008 – tradiční vánoční akce

účastníci: Michal, Jarda, Greisy

místo: VVP Brdy

Letošní ročník této předvánoční vycházky do klidné přírody, která se vzhledem ke svému již několikaletému opakování stala mezi vedoucími v oddílu tradicí, proběhl ve velmi komorním duchu dvou, respektive tří, účastníků. Na společnou cestu po zasněžených brdských kopcích jsme vyrazili já, Michal a Greisy.

Ačkoliv letošní vánoční prázdniny byly příjemně dlouhé, celé dva týdny, nesešlo se nás mnoho, a proto jsme se s Michalem rozhodli uspořádat vánoční čundr dvoudenní. Naším cílem byl, ostatně jako v loňském roce, vojenský újezd Jince.

Sešli jsem se v sobotu ráno u mě před domem, kde mě Michal s již nedočkavým čtyřnohým přítelem vyzvedli. Bylo zataženo a poprchávalo, po sněhu ani památky. Ani předpověď počasí nám nebyla příliš nakloněna. Nicméně jak jsme se blížili k Příbrami, začala být okolní pole pocukrována trochou sněhu a když jsme dorazili do Orlova, vísky na samém pokraji brdských lesů, měli jsme kolem sebe sněhu již po kotníky.

Z vyhřátého auta se nám zpočátku nechtělo, ale po krátkém symbolickém otálení a zahajovací fotce jsme vyrazili vstříc prvnímu vrcholu. Nebyl ani tak daleko, jako spíš do kopce 🙂 Třemošná (779 m n.m.) na nás čekala v celé své zimní kráse, dokonce i s ozdobeným vánočním stromečkem. Cestou nahoru přitom začalo sněžit a když jsme se zapisovali do vrcholové knížky, přidala se i slušná fujavice. Greisy měla zatím stále dost energie a často na nás podnikala hravé lovecké výpady 🙂 To však ještě netušila, že dnes večer jí teplý pelíšek domova opravdu nečeká. Z Třemošné jsme se vydali na Tok (865 m n.m.) – nejvyšší vrchol Brd. Cestou jsme povídali o všem možném, až jsme občas polevili v obezřetnosti. Tu najednou se před námi objevily čerstvé stopy od auta. Zpomalili jsme a poslouchali. Bylo ticho. Greisy si bezstarostně pobíhala kolem. Jdeme dál. Najedenou ale proti nám ze zatáčky vyjelo zelené auto. Zastavuje. Čekáme, co bude. Pán v zeleném, těžko říci čeho příslušník, měl naštěstí dobrou náladu a se slovy: „Toho psa si uvážete,“ se poroučel. Celkem se nám ulevilo a vyrazili jsme raději lesem, mimo cestu. Brodíce se po lýtka ve sněhu jsme hledali vrchol, leč díky husté mlze nebylo vidět více jak na sto metrů. Tu u cesty se nám zjevila mohyla s křížem, kterou jsme s radostí prohlásili za vrchol a slavnostně u ní poobědvali. Začalo se připozdívat a my přemýšleli, kde na noc hlavu složit. Rozhodli jsme se pro vyzkoušený útulný lesík pod vrcholem Brdce (839 m n.m.). Abychom neměli vzrušení málo, narazili jsme cestou na partičku nadšených jezdců na čtyřkolkách. Tak tak, že jsme stíhali uskakovat do škarpy mezi mladé smrčky, kde na nás pod krustou ledu čekaly zákeřné kaluže. Na Brdcích jsme nezapomněli na vrcholové foto a spěchali jsme do naší zasněžené ložnice, abychom si stihli ještě za zbytků denního světla připravit dříví na večerní táborák. Bylo poměrně teplo a těšili jsme se na buřtíky. Sotva jsme však natahali hromadu dříví, zjistili jsme, že je více mokré, než jsme si až do teď mysleli. Přišla obleva a sníh na větvích i v korunách stromů začal tát a pršet na zem. Rozhodli jsme se tedy pro urychlený ústup do přístřešků a studenou večeři.

Greisy celou noc bedlivě hlídala. Ráno nás pak vzbudilo stádečko divokých prasat. Nebo spíš Michalův křik: „Járo, vstávej!! Běží na nás prasata!“ Ještě že je Greisy včas zahnala, ačkoliv přitom nevypadala dvakrát sebejistě 🙂 Při snídani jsme se snažili usušit nad ohněm zmoklé věci, ale naše snaha se nejevila jako příliš perspektivní, a proto jsme se rozhodli dojít v „pyžamech,“ respektive v posledních zbylých suchých oděvech, nejkratší cestou zpět do Orlova. Bylo hezky mrazivo a místy i prosvítalo slunce. U vodní nádrže Pilská jsme začali pomalu potkávat i další lidi, kteří si také vyrazili na předvánoční procházku a tak jsme příjemně naladěni vyrazili zpět do Prahy, kde na nás již čekala vana s teplou vodou, na ty méně šťastné vana se dvěma kapry. Nezbývá než popřát naší vánoční tradici do dalších let pěkné počasí, sníh, slunce, zamrzlá jezera a nadšené účastníky.

(Jarda)

fotky tady

Zahrádkářský Bowling

14. 12. 2008 – Bowling v Praze

Zahradníci :-): Honza, Jarda, Peter’S, Petra, Vojta.