2007 – 2008

2007 – 2008

Cykloexpedice Finsko 2008

9. 7. – 6. 8. 2008

Vše o této cykloexpedici naleznete na zvláštní stránce Cykloexpedice Finsko 2008.

(KUKI)

fotky z cykloexpedice


Velká jarní cyklojízda Prahou 2008

17. 4. 2008

ObrazekTrasa: Náměstí Jiřího z Poděbrad – magistrála – Troja.

No comment – koukněte na fotky.

Více (fotky, komentáře, videa) na

http://www.cyklojizdy.cz/?p=174.

nejlepší a naše fotky zde


Vánoční čundr – 2. etapa – VVP Brdy

21. – 23. 12. 2007 – tradiční oddílová zimní akce

ObrazekVíkend před Štědrým dnem strávili v přírodě Michal, Petra, Jarda a KUKI. Zimní čundr je oddílovou tradicí, kterou se sluší dodržet, a kdo se může pochlubit, že spal den před Štědrým večerem pod širákem, že? Tom s Blankou se ze svého solo čundu vrátili živí a zdraví, tak jsme jen doufali, že také přežijeme. Naplánovali jsem si trasu Rokycany – Příbram, která vedla přes Vojenský výcvikový prostor Brdy.

Michal a já (KUKI) jsme vyrazili už v pátek. Vlakem jsme dojeli do Rokycan a trochu se tam porozhlédli, protože se asi hodinu čekalo na vlak, a pak jsme se lokálkou dokodrcali do nedalekého Mirošova, který je jen kousek od VVP. Do vlaku nás následovala i skupinka jiných dobrodruhů, kteří měli podobné plány jako my, jak jsme nenápadně zjistili z jejich hovoru :-). Na nádraží jsme je nicméně viděli naposled. Aby nás Petra s Jardou nemuseli ráno dlouho hledat, utábořili jsme se jen kus od kraje lesa. Ohýnek nebyl potřeba a byla zima jako v prosinci :-), tak jsem rychle zalezli do spacáků. A když říkám do spacáků, myslím opravdu do spacáků. Každý z nás měl dva, takže si v noci mohlo mrznout jak chtělo, nám to nevadilo :-).

Ráno jsme posnídali u ohýnku a už tu byli Petra s Jardou. Nechápu, jak nás našli (přišli totiž z úplně jiné strany, než jsme předpokládali), ale našli, a to je důležité :-). Mohli jsme proto vyrazit. Tento čundr byl pěkný v tom, že jsme celé dva dny jsme nepotkali ani živáčka. VVP Brdy je opuštěným prostorem, kde občas cvičí armáda a jezdí tanky, ale jinak je tu zcela mrtvo. Zato jsou tu moc pěkné lesy a božský klid. Vydali jsme se směrem na východ a jako cíl si stanovili pokoření vrcholu kopce Brdce, místa, o kterém se mluví jako nejpravděpodobnější lokalitě pro americký radar. Nutno dodat, že příroda nezklamala. V Brdech na nás sice nečekal metr prašanu, ale několik centimetrů bílé námrazy, která vypadala téměř jako sníh, navodilo tu správnou zimní atmosféru. Trasa vedla do kopce i z kopce, někdy jsme šli po silnici, někdy lesem jen podle domnělého azimutu.

Dobýt vrchol Brdců se nám nakonec podařilo! Sice jsme do poslední chvíle netušili, zda ho najdeme a zda tam na nás nebude čekat četa amerických vojáků se samopaly, ale nakonec jsme ho našli a bez vojáků. Na vrcholu vlála jen česká vlajka, se kterou jsem se hrdě vyfotili. Kus pod kopcem jsme zatábořili na druhou noc. Nebýt ohýnku, asi bychom umrzli a ani tak nám nebylo úplně hej. To víte, teplota pár stupňů pod nulou … Nakonec jsme zalezli do spacáků (dohromady do osmi!), kde bylo přece jen nejtepleji. Ráno odcházeli Petra z Jardou dříve, než zbytek výpravy vůbec vylezl ze spacáků. Měli to pár kilometrů do Rožmitálu pod Třemšínem, odkud jim jel autobus. Zbytek skupinky – Michal a já se pořádně prospal a okolo poledne vyrazil dle původního plánu směr Příbram. Do města jsme dorazili už za tmy. Vlak domů měl jet až za dlouho, tak jsme se opět vydali do města a čekání si zkrátili v místní pizzerii. Vánoční čundr se rozhodně povedl a tentokrát s poměrně rekordní účastí 2 + 4 odvážlivců!

fotky naleznete výjimečně zde

(KUKI)


Vánoční čundr – 1. etapa

19. – 20. 12. 2007 – tradiční oddílová zimní akce

Letos jsme vyjeli na plánovaný vánoční čundr na etapy: od středy do čtvrtka Tom s Blankou a následně na víkend těsně před Štědrým dnem se chystají Michal a Kuki. Večer jsme se s bágly na zádech vyškrábali do kopce k několikrát prověřenému nocležišti – skalnímu hradu Rotštejnu s mnoha jeskyněmi v pískovcové skále pod hradem. Jako správní paďouřipo jsme s sebou vlekli jsme i naštípané dřevo v igelitce po zkušenostech z loňska, kdy bylo okolí hradu, co se týče dřeva, úplně vybílené. Bylo to zbytečné – letos všude díky polomům leželo dřeva dost. Noc v jeskyni byla pohodlná, i když teplota klesla na 7 stupňů pod nulou. Ani druhý den se příliš neoteplilo. Byla dokonalá inverze. Takže sluníčko a teplo jsme si užili jen chvilku, kterou jsme strávili nad mraky na vrcholu Kozákova – známého naleziště polodrahokamů. Při sestupu z Kozákova jsme lehce zakufrovali. To nás stálo 5 km navíc, ale nevadilo to. Podruhé jsme zakufrovali díky polomu při průchodu Klokočkami. Ale nakonec jsme se šťastně, i když jinou cestou dostali zpět do Loktuše.

(Tom)


Bílkovice vedoucích 2007

23. – 25. 11. 2007 – víkendovka “na táboře”

ObrazekI vedoucí přes zimu nelení a občas si také společně, aby se po dlouhé době zase viděli, vyjedou někam na víkend. Tentokrát jsme se vydali opět na víkend do Bílkovic, do místa plného klidu a pohody. Ze všech koutů Prahy se na místo postupně dopravili všichni už v pátek večer, takže při večeři a následně při hraní oblíbených karetních her jsme klábosili o všem možném, probrali témata od A až do Z a tak nebylo divu, že se šlo spát až k ránu a následný den se nikomu moc vstávat nechtělo.. A tak sobota začínala asi tak, jako končil pátek, tudíž že se z pěkně vyhřáté půdy každou chvíli někdo dostavil k připravenému „snídaňoobědu“ a kdybych měl vše zmínit v pátečním duchu, na oběd přišli nakonec všichni.. Venku tedy zrovna moc hezky nebylo, takže se nikomu do té plískanice moc nechtělo, takže jsme raději zůstali uvnitř u kamen a celé odpoledne se bavili hrou Aktivit. Náhoda tomu tak asi chtěla, že vždy zvítězila dvojice Ota s Kukim, posléze doplněna v trojici PeterSem. A to i přes takové překážky, že občas museli předvést pantomimou například „Včelu dělnici“.. Ale Aktivity je hra vskutku vychytaná a občas není nouze slova pro opravdové borce.. Například o slova jako Most vzdechů nebo další perličky. Jára musel po hře odjet do Prahy, a tak měl štěstí, že nakonec nastartoval, protože se mu asi muselo NĚCO POROUCHAT v motoru.. I když se vám to tak nezdá, den se pomalu chýlil ke konci a ve vzduchu bylo cítit takové to očekávání. Očekávání, kdo si udělá (ne)dobrovolný noční výlet, alias komu bude poskytnut výsadek.. A jelikož PeterSe tato odměna ještě nikdy nestihla, byl už za tmy naložen do auta společně ze Zuzkou a odvezen neznámo kam.. Teda aspoň jim neznámo kam, aby neměli návrat tak snadný. Té samé pocty se dostalo i oslavenkyni Petře, takže nakonec po okolí v jeden den (noc) bloudili tři jedinci, což je snad bílkovický rekord..
Neděle začala jako obvykle už trochu dříve než sobota, protože bylo potřeba vše přichystat k odjezdu.. PeterS byl pověřen ÚKLIDEM STOLU, za což ho do nynějška máme s Otou rádi o trochu míň, než jsme vždycky měli (on sám moc obře ví proč..:-)). Po dokončení všech nezbytných prací se nakonec přece jen už muselo odjet, ale nevadí, snad se za čas zase všichni, na stejném místě, setkáme..

A kdo všechno tam byl: Petra, Zuzka, Peter´S, Ota, Michal, Gracy, Jarda, Kuki a KUKI.

(Kuki)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..