Cykloexpedice Turecko 2012
24. 8. – 8. 9. 2012
Vše o této cykloexpedici naleznete na zvláštní stránce Cykloexpedice Turecko 2012.
KUKI
Velikonoční čundr vedoucích 2012 – Orličky
7. – 9. 4. 2012 – tradiční čundr Klubu UFO
Účast: Dafča, Filip, Myšák, Kuky a KUKI.
Na letošní Velikonoce jsme si naplánovali čundr přes Orlické hory. A kdo se nebál ještě skoro zimního počasí a jel? Filip, KUKI, DaFča, Myšák a plyšák Kukínek. Hned od vlaku nás čekala cesta do hor, zmokli jsme, pak i sněžilo, ale cesta pěkně utíkala. Jedinej, kdo byl úplně v suchu byl Kukínek, kterej měl parádní pláštěnku od Alberta (chudák skrz ni viděl jen na jedno oko).. Prošli jsme si vojenské bunkry a brodilijsme se sněhem:-) I přes chladné počasí to byl parádní čundr:-) který jsme zakončili na výborném jídle v hospůdce v Rokytnici. Ti, co nejeli s námi, určitě do teď litují.
Filip
Vánoční čundr 2011
23. – 24. 12. 2011 – tradiční akce Klubu UFO
Účast: Michal, Cvengi, Kuky a KUKI.
Po několika letech se čtveřice odvážliců 🙂 rozhodla obnovit Ufáckou tradici Vánočního čundru s přespáním do Štědrého dne. Mnozí by řekli, že tím bude ztracena vánoční pohoda a atmosféra, my si naopak myslíme, že štědrodenním probuzením v přírodě vánoční nálada a pohoda získá na síle.
Cíl cesty byl spíše symbolický. Autobusem jsem dojeli do Mníšku a už za tmy jsem se vydali do kopce ke známému kostelu Máří Magdalény na Skalce. Chvíli nás pozdržel krásný výhled na Mníšek shora a Michalovy historky z chodeckých závodů, ale potom jsem už pokračovali na místo našeho nocležiště, tajnou hranu kopce s výhledem je jednoho z mnoha brdských údolí.
Chvíli jsme hledali vhodné místo na spaní a ani jedno z mnoha ohnišť a kempíků na návětrné straně se nám příliš nezamlouvalo. Jen Kukíkovi, který se rozhodl splnit si bobříka odvahy, vystoupil z batohu a rozhodl se přespat sám na jednom k míst, která se nám ostatním příliš nelíbila. My zbylí tři: Cvengi, Michal a KUKI jsem pokračovali a našli úžasné nocležiště u srubu v nedalekém údolíčku.
Následoval ohýnek a předštědrovečerní hostina, taky jsem se dlouho neviděli, tak bylo hodně o čem povídat. A potom už jen do spacáků a užívat trochu té zimní romantiky. Ráno bylo o poznání frišněji, takže se někteří z nás oblékali u ohně co to šlo :-). Pro detaily mrkněte na fotky z akce. Po vydatné snídani jsme vyrazili zpět.
Vyzvedli jsme Kukíka, který tímto splnil bobříka odvahy, společně ovocem a zeleninou ozdobili vánoční stromek pro zvířátka a vydali se na vlak do Dobřichovic. Cestou jsme ještě naši slavnou výpravu zvěčnili do vrcholové knížky na vyhlídce Hvíždinec a pak už upalovali domů na kapra a dárky :-).
KUKI
Pějme píseň dohola
14. – 12. 2011 – exkluzivní video a UFOporada
Ůčast: UFOall.
Již dlouho vedoucí UFA plánovali shlédnutí filmu “Pějme píseň dohola”, ale dosud na to nikdy nebyl čas. Ale tentokrát jsme se konečně domluvili a spojili jsme to s kolaudací nového bytu Peťi a Honzy. Akce proběhla ve středu po schůzce. Potom, co jsme vyřešili několik organizačních záležitostí, jsme se mohli kouknout na film a pobavit se. Asi v půlnoci se všichni rozprchli domů z této skvělé akce, kterou jsme vyřešili více věcí a ještě si to všichni užili.:-)
Vojta
Afterparty Bílkovice 2011 vol. 2
4. – 6. 11. 2011 – akce vedoucích v Bílkovicích
Účast: KUKI, PeterS, Michal, Jarda, Hanka, Petra, Honza, Beky, Kuki, Iva, Vojta, Filip, Myšák, Severka.
Letošní bílkovická Afterparty, tedy potáborové setkání vedoucích, bylo bezesporu rekordním. Kdybyste počítali na prstech, nebude vám stačit prsty jedna ruka, ani dvě ruce a skoro ani noha:-)… V Bílkovicích se postupně sjeli: PeterS, Michal, Jarda, Hanka, Petra, Honza, Beky, Kuki, Iva, Vojta, Filip, Myšák, Severka a KUKI. Tedy celkem čtrnáct!
Jako první dorazili vedoucí oddílu Mladších UFOunů, doslova obsadili boudu, připravili spaní na půdě a zatopili. Někdo přijel o trochu později a někdo zase musel odjet dříve, ale to bylo jen dobře, protože v plném počtu bychom se rozhodně nevešli ani ke stolu, ani na vytopenou půdu na spaní. Někteří z nás se už delší dobu neviděli, takže první večer se povídalo, povídalo a povídalo, nestihli jsme dokonce ani zahrát žádnou hru…
Ráno nás čekala stylová outdoorová snídaně na louce, vánočka, kakao, mňam… Během dne jsme hráli ping pong, blbli s frisbeem a mokrým fotbalovým míčem:-), poobědvali opět venku, připravili oheň na večer, dojeli do Vlašimi pro dortíky a podobné zajímavosti. Večer následoval akční Járův odjezd, chtěli jsme, aby ještě zůstal, tak mu chvíli trvalo, než unikl z našich spárů:-). Večer jsme na ohýnku opékali buřty a jiné dobrůtky:-)
V neděli ráno se strhla velké polštářová bitva nahoře na půdě, do bitvy se kromě míčů, míčků a spacáků zapojily i házecí chobotnice. Po snídani nás čekala velká hra Telemetrie, tři trojčlenné týmy, jeden vidoucí navigátor a dva slepí bojovníci s koulemi. Hráli jsme asi 7 her, absolutní vítěz získal úžasné samolepky, druhé a třetí místo bylo odměněno retro odznáčky z bílkovitého archivu. Samolepky poté skončily na všech možných místech na přítomných autech…
Po obídku se už začalo pomalu uklízet, nádobí si vylosovala samozřejmě Petra, která potřebovala odjet co nejdříve. Už jen zazimovat Boudu a hurá do Prahy. A zpět do Bílkovice zase v zimě na akci Bílé Bílkovice…
KUKI
Trek přes Kralický sněžník
27. – 30. 10. 2011 – trek
Účastníci: Michal, Ota, PeterS, Myšák, Severka.
Po delší době zase vyrazil Klub oddílu UFO na pěší výlet, přesněji řečeno na trek. Díky státnímu svátku se nám víkend prodloužil, byla to tedy výzva jet někam dál. Naším cílem byly Rychlebské hory. Skoro 5ti hodinovou jízdu vláčkem jsme si krátili jak jinak než žranicí. Cestující ve vlaku záviděli 🙂 Plně posilněni jsme dojeli do Javorníku, odtud se vyškrábali nad město a uložili se ke spánku. V noci bylo krásné teplo, až horko. Ráno po snídani jsme po červené prošli Čertovy kazatelny s krásným výhledem do Račího údolí, zříceninu hradu Rychleby, pokračovali k Hraničkám na Špičák, což byl první větší kopec (957m). Potom se nám zachtělo mrknout se i na Vodopády Stříbrného potoka. To jsme si však cestou rozmysleli a obrátili se zpět, ale i tak nám klesla nadmořská výška na cca 600m.
Muselo se tedy vyšlápnout kopce opět nahoru do cca 1000m kde jsme přenocovali. Někdo na verandě lovecké chaty na kamínkách (nemyslím tím malá kamna, ale šutry), někdo ve stanu na trávě. Na tomhle místě spaní nás zastihnul ukrutný vítr, ještě že jsme nespali výš, tam by byla větší zima. V sobotu ráno už bylo opět hezké počasí, bohužel už bez sluníčka, ale to nás neodradilo a pokračovali jsme dál na vrchol Smrku (1125m). Škoda že stejně jako na Špičáku byl jeho vrchol zarostlý stromy a tudíž nebylo nic vidět. Ze Smrku se dále pokračovalo na Medvědí Boudu, kde jsme obědvali, pak na Kladské sedlo, kde byla příjemná hospůdka předělaná původně z domku pro pohraničníky. To bylo radosti, trochu toho tepla a občerstvení nám nalilo novou sílu do nohou a my dále pokračovali k vrcholu za ten víkend největšímu, Kralickému Sněžníku (1423m). Ten jsme nakonec pokořili těsně před západem slunce, vznikly proto trochu kýčovité, ale nádherné fotky 🙂 Jak jsem psal, na Sněžníku zapadlo slunce, a co teď? Nahoře se nám spát nechtělo, tam bychom maximálně vymrzli, a proto jsme opět plni dojmů klesali do údolí.
No klesali…sice jsme klesli ze Sněžníku as do 1200m, ale pak zase vystoupali na Malý Sněžník (1337m), abychom opět klesli na místo spaní (dle GPS 1042m). Bylo to náročné a někteří si tento závěr dne budou pamatovat hodně dlouho. Noc se mi i přes změnu času zdála krátká, protože chvíli po usnutí nám Michal bouchal na stan. A nebyl to vtip, bylo fakt ráno 🙂 To už byl poslední den a nám zbývalo necelých 20km do cíle, což bylo nádraží v Lichkově. Cestou jsme minuli i Trojmorski Wierch. Nevíte co to je? To je rozvodí do trojice evropských moří. Z jihovýchodních svahů míří voda do Moravy a dále do Dunaje a Černého moře, z jihozápadních do Labe a Severního moře a severozápadní proudy vedou do Odry a Baltského moře. Na vrcholu byla pěkná, ale křivá rozhledna. Inu, Polsko. Bylo mrzuté, že přes mlhu nebylo vidět absolutně nic, ale nám to nevadilo, každý si představil, to co by se mu tam líbilo 🙂 No a pak už to byly samé patníky, louky, srnky až na nádraží. Tam jsme zasedli do hospůdky a krátili si jídlem čekání na vlak. A co myslíte, byla cestou zpět ve vlaku zase žranice? BYLA!!!!
PítrS
fotografie z treku zde
Paintball
26. 10. 2011 – akce vedoucích
Účast: PeterS, Jarda, Petra, Kuki, Vojta, Filip, Myšák, Severka.
I když to tak nejdříve nevypadalo, nakonec jsme se s ostatními vedoucími přece jen dohodli na konkrétním termínu, kdy si půjdeme do Prag Paintball Areny vyřídit “svoje účty” a také se samozřejmě dobře pobavit. Někdo z nás měl předchozí zkušenosti s paintballem a někdo byl naopak úplný začátečník. Slibovalo se proto zajímavé měření sil..;-)
Akce se účastnili Kuki, Pítrs, Petra, Jarda, Filip, Severka a Vojta, což byl sice lichý počet, ale nám to nevadilo. Utvořili jsme 2 týmy a v každé hře se dařilo někomu jinému. Poté, co jsme si tuto variantu osvědčili, zkusili jsme hru “na vlajky”. V té se dařilo spíše těm, kteří měli trochu přímější taktiku a dlouho nevyčkávali. Nakonec jsme ještě vyzkoušeli variantu “Armageddon” a také hru na tři týmy: Junioři, Medium a Senioři..;-) 2 hodiny vyčleněné na hru utekly jako voda a bohužel jsme museli domů.
Nápad vyzkoušet si tento sport byl parádní a všem, co mají rádi adrenalin a zábavu, bych ho doporučil.
Kuki
na této akci se záměrně nefotilo… 🙂